Historie

ŠARATICE V ZRDCADLE DÁVNÝCH DĚJIN

I. GEOLOGICKÉ DĚJINY KATASTRU OBCE

V geologickém údobí druhohorním a třetihorním byl náš kraj dnem přelévajících se vnitrozemských moří (moře Teltys, moře Tortonské). Po ústupu Tortonského moře byl celý hornomoravský úval odvodňován ke Svitavě. Tehdy četnými říčními prameny větvená a rozsáhlými močály vroubená dnešní řeka Morava měla své dolní řečiště mezi Šaraticemi a Hostěrádkami. Teprve po pozvednutí celého dyjskosvrateckého úvalu prorazily vody řeky Moravy tzv. "val napajedlský", a tak dolní tok Moravy si vytvořil nové řečiště směrem k Hodonínu (dnešní dolní řečiště Moravy).

Obec leží ve východním výběžku úvalu dyjsko-svrateckého, který vyplňují uloženiny mladších třetihor a starších čtvrtohor. Místní štěrkopísky jsou čtvrtohorními naplaveninami říčky Litavy. Žluté hlíny byly naváty v údobích střídajících se zalednění a ústupů ledovců.
Minerální voda Šaratica vzniká rozpouštěním sekundárních síranů v narušených zónách třetihorních slínů.

V místě, kde Litava opouští katastr obce, je nejníže položené místo okresu Vyškov.

II. DĚJINY OSÍDLENÍ KATASTRU OBCE

Na katastru naší obce byly nalezeny stopy po stanici lovců mamutů z rozmezí let 40 000 - 25 000 let před naším letopočtem.

Z dob asi 4500 let př. n. l. byly na katastru obce objeveny hrobové nálezy z údobí neolitické kultury s keramikou šňůrovanou.

V letech kolem r. 2000 př. n. l. byl katastr naší obce osídlen lidem kultury zvoncovitých pohárů - nálezy 25 nádob a 2 zlatých naušnic (uloženo v depozitáři Moravského muzea v Brně).
Ve střední době bronzové (kolem r. 1600 př. n. l.) byl katastr naší obce osídlen lidem kultury lužické (objev 4 hrobů).

Kolem r. 700 př. n. l. bylo území naší obce obydleno lidem kultury horákovské. Kopeček (ležící asi 300 metrů za ulicí Kavriánov u polní cesty, vedoucích prostorů v r. 1545 zaniklé osady NALOCH), který byl původně obkroužen dnes již rozoraným náspem, je KNÍŽECÍ MOHYLOU lidu horákovského ze 7. stol. př. n. l.

V rozmezí let 0 - 400 n. l. vykazuje katastr naší obce osídlení římsko-germánské (156 žárových hrobů). Archeologický výzkum, konaý v r. 1954 arch. Dr. Č. Stáňou odhalil zbytky velké kůlové stavby z téže doby.

Průchod germánských kmenů územím našeho katastru je patrný v době stěhování národů (400 - 600 n. l.), prokazuje jej nález 33 hrobů zřejmě germánského kmene Langobardů.
Z doby staromoravské (600 - 1000 n. l.) je prokázáno slovanské osídlení katastru naší obce nálezem 4 slovanských hrobů a nálezem denárů konrada.

III. DĚJINY ŠARATIC OD ROKU 1209 DO ROKU 1919

1. historická zmínka o naší obci je obsažena v darovací listině potvrzené papežem Inocencem III. v r. 1209, dle níž Žofie, manželka Lva z Klobouk, darovala obec Šaratice (tehdy Lvem z Klobouk zakládanému) klášteru zábrdovickému.

Jméno obce je odvozovámo od osobního jména "Žerata" či "Žirata".
Mnoho historicky cenných svědectví o osudech naší obce ze stol. 13., 14. a 15. se nezachovalo - byla zřejmě zničena při požárech kláštera zábrdovického, který byl r. 1433 vypálen husity, v r. 1638 vyhořel a v r. 1643 byl vypálen Švédy.

Po válce třicetileté bylo v Šaraticích 35 osídlených domů a 15 domů neosídlených (počet obyvatel Šaratic činil tedy dle tehdejších dobových přepočtů asi 150 obyvatel).
V r. 1718 je o naší obci uveden údaj, že v tomto roce měla 41 usedlostí.

Církevní matrika narozených byla v naší obci vedena od r. 1654. Podle jejích zápisů žijí v naší obci dodnes potomci tehdejších rodů (Nováků, Florianů, Švandů, Holoubků, Přerovských, Kramářů).

Dnešní budova fary byla vystavěna v r. 1665.
1. škola v Šaraticích - "jednotřídka" byla vystavěna v r. 1695 a k Šaraticím byly "přiškoleny" obce Hostěrádky, Zbýšov a Vážany.

Zvon "Poledňák" na zdejší věži pochází z r. 1697; za 2. světové války byl rekvírován (nebyl však roztaven) a po ukončení 2. svět. války byl do naší obce vrácen z Prahy.
V r. 1720 měli Šaratice 66 domů a 417 obyvatel.

V r. 1784, ve 4. roce vlády "osvíceného" císoře Josefa II., byly zrušeny kláštery, a tudíž i klášter zábrdovický - feudální vlastník obce Šaratic.

R. 1787 - převážně z vesničky Poříčí u Poličky na Českomoravské vysočině přišli předkové dnešních "kavriánských" rodů Střiteckých, Švehlů, Píšů. Ti vystavěli pak v těsném sousedství Šaratic novou obec Kavrianov, jejíž jméno dostala nová obec po guberniálním uředníku hraběti Cavrianim.

Po vzniku obce Kavrianov a jejím "přiškolení" k Šaraticím musela být dosavadní budova šaratické školy rozšířena přestavbou. Tato přestavba byla provedena v r. 1788.
V r. 1790 měla obec Kavrianov 33 domů a 166 obyvatel (r. 1910 měla 73 domů a 295 obyvatel).
Školní kronika byla u zdejší školy vedena od r. 1806 (je deponována v Okresním archivu Vyškov, umístěném ve slavkovském zámku). Místní hřbitov byl založen v r. 1834.
Protože dosavadní školní budova již nevyhovovala dobovým požadavkům, byla v r. 1855 vystavěna v obci nová poschoďová budova školy.

V roce 1869 byla obec Šaratice povýšena na "městys" - "tržní městečko" s právem konat každoročně 2 výroční trhy.

V témže roce 1869 byla dostavěna železniční trať Brno - Přerov. Naší obci nejbližší železniční stanice byly zřízeny v Sokolnicích a v Křenovicích.

V r. 1890 měla obec Šaratice 648 obyvatel (a obec Kavrianov asi 300). Do zdejší školy chodilo 265 dětí.

V roce 1891 byl v naší bci založen sbor dobrovolných hasičů.
V letech 1902 - 1903 byl stavitelem Richardem Martinem z Božího Požehnání (dnešní obec Zastávka u Brna) na místě původního kostela svatého Mikuláše vystavěn dnešní kostel svatého Mikuláše.

V roce 1909 byla v naší obci vystavěna nová trojtřídní škola obecná.
V r. 1913 byl v obci zřízen poštovní úřad.
V r. 1919 bylo provedeno sloučení obcí Šaratice a Kavrianov.

(Zdroj: Kronika obce)