1523: Původní kostel, který zde stával, měl snad jen malou dřevěnou vížku. Až v roce 1523 nechal klášter v Zábrdovicích od mistra Matěje z Velkého Meziříčí ulít pro šaracký kostel veliký zvon o váze asi 13 q. Tehdy musela být přistavěna ke kostelu nová věž. Zvon má reliéfy Kalvarské skupiny a sv. Mikuláše s latinským nápisem „Tento zvon je zhotoven od mistra Matěje z Meziříčí léta Páně 1523 k chvále Boha všemohoucího a ke cti blaženého Mikuláše, jehož památka v Šaraticích mocně žije.“
1697: Je známo, že do věže přibyly v roce 1697 další tři zvony, z nichž se zachoval pouze jeden, snad prostřední. Ten, který zůstal, nazývá se Poledňák a váží asi 300 kg. Má reliéf sv. Mikuláše a nápis „Od bouře a blesku, vysvoboď nás, svatý Mikuláši! Ke cti šaratické farnosti a jména svatého Mikuláše věnován roku 1697.“
1903: Do věže nově postaveného kostela v roce 1903 zakoupil farář a děkan Adolf Tenora mariánský zvon z Rakouska o váze 4 q a pořídil pozdvihovánek a umíráček. V roce 1917 byly pro válečné účely tyto zvony odebrány a na věži zůstaly pouze tyto dva, které zvoní dodnes.
1934: Do takto smutně uprázdněné věže pořídil v roce 1934 farář Jan Dvořák 4 nové zvony: mariánský o váze 602 kg, ke cti sv. Jana Evangelisty 240 kg, pozdvihovánek 62 kg a umíráček 37 kg. Avšak druhá světová válka v roce 1942 čtyři nové zvony a Poledňák opět odebrala pro válečné účely.
Po válce se barokní zvon Poledňák spolu se zvonem z Hostěrádek vrátil, neboť tyto zvony zůstaly v Praze na Maninách připraveny k nalodění do Hamburku. Protože se proslýchalo, že mnohé zvony, mezi nimi i ze Šaratic, nebyly roztaveny, pan farář Dvořák doufal, že se navrátí. Bohužel se nedočkal. Brzy přišel převrat v roce 1948 a bylo i po naději pořídit nové zvony. V 50. létech byl do věže kostela zavěšen zvon z náhradního kovu, který byl za války pořízen pro kapli v Hostěrádkách - Rešově, aby sloužil jako umíráček.
2017: Nyní jsou doplněny zvony, jak tomu bylo před válkou. Velký nový zvon ke cti P. Marie Žarošské váží 680 kg (tón gis1), má v horním věnci nápis: Ke cti blahoslavené Panny Marie Žarošské, Divotvůrkyně Moravy – Šaratice - léta Páně 2017.“ Je zasvěcen Panně Marii Žarošské, neboť farnost se po staletí utíká pod její ochranu. Na plášti má zvon její reliéf a pod jejíma nohama jsou znaky tří obcí tvořící jednu farnosti od jejího počátku: Hostěrádek – Rešova, Šaratic a Zbýšova. Na opačné straně je reliéf sv. Augustina a sv. Norberta se znakem premonstrátského řádu, který ve farnosti vykonával duchovní správu od založení kláštera v Zábrdovicích v roce 1209. Na spodním okraji pláště je prosba: „Stará Matko Boží Žarošská, zůstaň Matkou lidu svému – Pod ochranu tvou se utíkáme.“
Menší ke cti sv. Cyrila a Metoděje váží 231 kg (tón dis2). Má v horním věnci nápis: Ke cti svatých Cyrila a Metoděje, apoštolů Moravy – Šaratice - léta Páně 2017“.
Je zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi, neboť je farnost od postavení nového kostela spolu se sv. Janem Sarkandrem a sv. Klementem M. Hofbauerem vzývá jaké své spolupatrony. Pod jejich nohama je znak Moravy. Na opačné straně pod reliéfem sv. Klementa M. Hofbauera a sv. Jana Sarkandra je zpodobněn ctihodný služebník Boží arcibiskup Antonín Cyril Stojan, který jako farář dražovický se zasloužil o stavbu nového kostela a také při jeho svěcení kázal. V hlavním oltáři kostela jsou ostatky zmíněných světců sv. Jana a sv. Klementa. Na spodním okraji pláště zvonu je prosba: "Dědictví otců, svatou víru, zachovej nám, Pane – Naši svatí patronové, orodujte za nás." Tato prosba vzývá vyobrazené světce, mezi něž má jednou patřit i arcibiskup Stojan.
Nejmenší o váze asi 40 kg byl zakoupen ze zrušené kaple v pohraničí. Byl posvěcený ke cti Všech svatých (neboť není nic známo u jeho zasvěcení) má latinský nápis: Svatá Maria, oroduj za nás. – A.D. 1731. Dále tři reliéfy: Panny Marie s Ježíškem, sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava. Je používán jako pozdvihovánek.
Rudolf Kosík O. Prӕm.